| Reefton
a Kirwans Track
Karamea
a Heaphy Track
Wangapeka
Track,Leslie-Karamea Track
Farewell
Spit a Puponga Farm Park
Pupu
Springs a Takaka
Národní
park Abel Tasman
Reefton,
Victoria Forest Park, Kahurangi N.P., Farewell Spit
Nádherný
zapomenutý kraj začína u dnes napůl obydleného městečka Reefton, kdysi
zlatokopeckého ráje. Dodnes se tu daří uhlobaronům. V okolí se
to hemží opuštěnými doly a “městy duchů”. Dále přes Victoria Forest
pokračujeme do Kahurangi N.P., jednoho z největších parků. Skrz
něj vede populární Heaphy Track. V parku se dá schovat na měsíc
až dva, relativně bezpečně se procházet mezi skalami skrz nespočet
údolí , vyšplhat se na vrcholky nebo jít po hřebenu hor. Nachází se
zde ráj rybářů v čele s řekou Karamea, naštěstí trošku schovanou
uprostřed parku. I z tohoto důvodu se cestu najdou jen ti pravověrní
vyznavači muškařského umění. A na úplném konci na severu jižního ostrova
je Farewell Spit, písečný poloostrov, místo na němž zaplesá srdce
ornitologa. Ptačí rezervace každoročně vítá hejna migrujících opeřenců
z nekonečných dálek při jejich toulkách za teplem.
Reefton
Dle
mého soudu neprávem opomíjené místo se zajímavou historií a pár příležitostmi
k pěkným pěším tůrám. Městečko zasažené zlatou horečkou, nešťastně
utlumenou v padesátých letech katastrofou na největším dolu.
Malé “Mostecko” s uhlím nenápadně ukrajovaným z okolních
kopců. Naštěstí tyto aktivity nevedou k měsíční krajině, ale
naopak spousta opuštěných dolů se zanechanými relikviemi láká dobrodružné
duše k hledání “pokladů”. Blízkost Victoria Forest Park s typy
na několik jedno- i vícedenních výletů i odlehlost místa od hlavních
turistických tras patří mezi hlavní lákadla pro “turisty-objevitele”.
Kirwans
Track
Dvoudenní
trek začínající cestou kolem Waitahu River několik kilometrů za Reeftonem.
Cesta nabízí k vidění pozůstatky starých zařízení ke zpracování
zlatonosné rudy, zbytky lanové dráhy i tajemný opuštěný důl. Za většinu
těchto lákadel může jistý prospektor William Kirwan který zde objevil
zlato roku 1896. A třešničkou na dortu je krátký výstup na horu Kirwans
Hill (1297m). Za jasného počasí jsou vidět hory Mt Cook a Mt. Tasman
a celé okolí je jako na dlani.
Na
trase jsou tzv. Back Country Huts / chaty na přespání. Musíte si předem
zakoupit jednotlivé lístky nebo Annual Hut Pass za nocleh v informačním
centru DOC.
Karamea
Je
posledním městečkem na konci silnice směrem na sever s jediným
přístupem od Westportu. Leží u bran do Kahurangi N.P. a je jižním
koncem populárního Heaphy Tracku. Pro většinu návštěvníků je
odpočinkovou stanicí pro načerpání sil před, nebo po absolvování tohoto
dálkového pochodu.
Kahurangi
National Park/Národní park Kahurangi
Donedávna
nejmladší národní park, založený roku 1996 na 452.000 hektarech .
Nekonečné lesy protknuté říčními údolími, pobřežní subtropický les
a alpské skalničky na náhorních pláních, hory tyčící se do 1800 metrů.
Najdete zde 570 kilometrů pěších stezek, divoké řeky jako stvořené
pro rybáře, zkušené kajakáře i milovníky raftingu. Navíc tu jsou jedny
z nejhlubších jeskyní světa – raději se do nich nepouštějte!
Na území parku najdete více než polovinu novozélandských původních
rostlinných a 80% ze všech alpských druhů. Ohromná plocha území relativně
neznečištěného importovanými rostlinami.
Části
území parku byly obývány Maory již od 14.století. Stezky skrze park
se využívaly při hledání zeleného kamene/Greenstone . V roce
1846 se Charles Heaphy a Thomas Brunner stali prvními Evropany, kteří
dorazili na západní pobřeží přes oblast parku.
Heaphy
Track je tří až šestidenní trek (82km) patřící mezi Great Walks.
Díky své popularitě, snadné dosažitelnosti a schůdnosti je velice
frekventovaný. Stezka která původně fungovala jako spojující článek
s oblastí kolem Karamea, byla v 19.století nejvíce využívána
prospektory hledajícími zlato. Počátkem dvacátého století zarostla,
aby se dočkala dalšího oživení v sedmdesátých letech , tentokráte
již s určením pro pro turistické účely. Ti kteří chtějí absolvovat
Heaphy Track, by si měli zajistit transport na začátek treku a pak
z konce zpět, či zvolit Wangapeka Track k návratu. Track
patří mezi Great Walks a lístky za nocleh se musí předem zakoupit
v informačním centru DOC.
Wangapeka
Track protíná Kahurangi National Park. Může být spojnicí k stezce
Leslie-Karamea Track spojující Mt Arthur a Tablelands při absolvování
okruhu parkem. Stezka dlouhá 52 km se dá ujít za tři, čtyři dny. Spolu
s postranními treky vedoucími na okolní vrcholky se může lehce
protáhnout o další den. Stezka překračuje dvě tisícimetrová sedla
a byla vybudována v letech 1862 až 1869. Nezaměstnaní zlatokopové
byli najmuti, aby vybudovali spojnici oblastí Nelsonu s West
Coastem, kde bylo ve Wangapeka valley objeveno zlato. Ale nikdy se
žádné vytěžitelné ložisko nenašlo. V roce 1929 byla stezka poničena
během Murchinson zemětřesení, ale roku 1930 v rámci vládního
programu podpory zaměstnanosti byla znovu opravena. Na trase jsou
tzv. Back Country Huts / chaty na přespání. Musíte si předem zakoupit
jednotlivé lístky nebo Annual Hut Pass za nocleh v informačním
centru DOC.
Leslie-Karamea
Track svou odlehlostí splňuje (obzvláště přes zimu) nároky trempů-samotářů,
kteří vyhledávají nádherné kouty přírody, a neradi se o ně dělí s dalšími
turisty. Ze severní strany se nabízí několik možností odkud začít.
Buď od vesnice Upper Takaka (Takaka) nebo městečka Motueka. Cesta
vede kolem řek Leslie a Karamea, na které najdete mělké jezero Moonstone
Lake vytvořené sesuvem půdy během zemětřesení v roce 1929. Na
jižním konci navážete na Wangapeka Track. Samotný Leslie-Karamea Track
trvá tři čtyři dny, ale od jednoho konce silnice ke druhému šest až
osm dní. Nabízí se tu několik možností k postranním trekům a
rybáři se jistě nezapomenou informovat na podmínky chytání ryb.
Na trase jsou tzv. Back Country Huts / chaty na přespání. Musíte
si předem zakoupit jednotlivé lístky nebo Annual Hut Pass za nocleh
v informačním centru DOC.
Mount
Arthur (1795m) a okolní náhorní plošiny jsou výbornou příležitostí
k jedno až dvoudennímu výletu. Údolí Cobb valley je nejlépe
autem přístupnou částí parku, do jeho okolí se dá podniknout nespočet
krátkých výletů a rybáři si také přijdou na své.
Farewell
Spit a Puponga Farm
Park jsou poslední výspou na severozápadě Jižního ostrova.
Puponga Farm Park vznikl původně ze tří farem, které byly státem vykoupeny
v letech 1973, 1981 a 1987 za účelem ochrany tohoto prostředí.
Stopy po maorském osídlení, některé spojené s lovem ptáku Moa,
jsou více než 700 let staré. Poloostrov Farewell Spit je nejdelším
písečným útvarem na Novém Zélandu. V roce 1770 ho kapitán James Cook
pojmenoval na Farewell Spit/Ostroh rozloučení, když z těchto poprvé
opouštěl
Nový Zéland. Studie z roku 1947 ukázala, že každoročně je k písečnému
poloostrovu přidáno 3 400 000 kubických metrů materiálu. Něco z toho
zůstane na mělčině kolem a část pak formuje majestátné písečné duny
. V roce 1938 byla vytvořena ptačí rezervace a na počátku sedmdesátých
let byl přemístěn divoký skot. Od té doby je poloostrov od něj osvobozen.
Sláva Spitu pochází od jeho ptačích obyvatel. Bylo napočítáno přes
devadesát druhů jeho rezidentů. Nejdůležitější jsou brodící ptáci.
Pokaždé během podzim v severní hemisféře opustí tundru Sibiře
stovky tisíců ptáků svá hnízdiště a po 12 tisíc kilometrů dlouhé pouti
mnoho z nich přistane v oblasti Farewell Spitu.
V okolí
Farewell Spitu a farmy se dá absolvovat několik pěkných krátkých treků.
Na samotný Spit je vstup zakázán; smí se pouze asi dva kilometry do
nitra poloostrova. Dále se nalézají hájená hnízdiště. Přímo do srdce
poloostrova vás zavede jedna ze dvou firem organizujících výlety k hnízdištím
(s povolením DOC). Obě společnosti začínají projížďku v Nelsonu,
ale je možné se domluvit, že vás neberou po cestě. Vzhledem k neustále
se měnícímu přílivu a k závislosti těchto poznávacích výletů na něm
neexistuje pevný čas odjezdu. Ten se denně mění podle doby, kdy je
odliv, a kdy tedy existuje možnost jet po pláži.
Pupu
Springs se nalézají pár minut jízdy za městečkem Takaka
směrem na Collingwod. Tyto prameny vyvěrají u písčitého podloží
dvěma velkými a mnoha menšími prameny. Jejich voda je údajně nejprůzračnější
na světě hned za vodou pod polárními ledovci. Placatící se pstruhy
můžete zdálky pozorovat šupinku po šupince, tak je ta voda čirá.
Takaka, malé městečko u Abel Tasman N.P. se nachází u Golden Bay.
Je ideální základnou k objevování severního cípu Jižního ostrova.
V jeho blízkosti se naleznete mnoho turistických stezek, odsud
denně jezdí autobusový spoj k začátku Abal Tasman N.P.
Abel
Tasman National Park/Národní park Abel Tasman
Nádherný
kout přírody, po většinu roku protkaný slunečními paprsky, s mnoha
plážemi z jemného písku. Pobřežní vody jak stvořené pro koupání,
potápění a plavbu v kajaku. Díky své oblíbenosti je přes letní
období přelidněný, a proto se hodí sem zavítat mimo hlavní sezónu
. Pobřežní stezka parkem patří mezi Great Walks. Cesta z jednoho
konce na druhý je dlouhá 51 km, a dá se ujít za dva až tři dny. Při
spojení s půjčením kajaku nebo jen se sluněním na pláži počítejte
s nějakým tím dnem navíc. Přespání v chatách se musí předem
zamluvit pro období letní sezóny (1.10. až 30.4.). Alternativou je
stanování. Tento
track patří mezi Great Walks a lístky za nocleh nebo stanování se
musí předem zakoupit v informačním centru DOC.
Vnitrozemský
trek má několik variant. Stezka vede po vrcholcích, parkem s nádhernými
výhledy na Tasman a Golden Bay (2 až 3 dny). Dá se jít okruh z Takaka
. Autobusem se dopravit z Takaka k Wainui Bay , projít pobřežní
track, vystoupat ke Castle Rock Hut (úžasný výhled) a vrátit
se přes Rameka Track do Takaka.
Na
trase jsou tzv. Back Country Huts / chaty na přespání. Musíte si předem
zakoupit jednotlivé lístky nebo Annual Hut Pass za nocleh v informačním
centru DOC.
|