Reefton a Kirwans Track

Karamea a Heaphy Track

Wangapeka Track,Leslie-Karamea Track

Farewell Spit a Puponga Farm Park

Pupu Springs a Takaka

Národní park Abel Tasman

Reefton, Victoria Forest Park, Kahurangi N.P., Farewell Spit

 

Nádherný zapomenutý kraj začína u dnes napůl obydleného městečka Reefton, kdysi zlatokopeckého ráje. Dodnes se tu daří uhlobaronům. V okolí se to hemží opuštěnými doly a “městy duchů”. Dále přes Victoria Forest pokračujeme do Kahurangi N.P., jednoho z největších parků. Skrz něj vede populární Heaphy Track. V parku se dá schovat na měsíc až dva, relativně bezpečně se procházet mezi skalami skrz nespočet údolí , vyšplhat se na vrcholky nebo jít po hřebenu hor. Nachází se zde ráj rybářů v čele s řekou Karamea, naštěstí trošku schovanou uprostřed parku. I z tohoto důvodu se cestu najdou jen ti pravověrní vyznavači muškařského umění. A na úplném konci na severu jižního ostrova je Farewell Spit, písečný poloostrov, místo na němž zaplesá srdce ornitologa. Ptačí rezervace každoročně vítá hejna migrujících opeřenců z nekonečných dálek při jejich toulkách za teplem.


Reefton

Dle mého soudu neprávem opomíjené místo se zajímavou historií a pár příležitostmi k pěkným pěším tůrám. Městečko zasažené zlatou horečkou, nešťastně utlumenou v padesátých letech katastrofou na největším dolu. Malé “Mostecko” s uhlím nenápadně ukrajovaným z okolních kopců. Naštěstí tyto aktivity nevedou k měsíční krajině, ale naopak spousta opuštěných dolů se zanechanými relikviemi láká dobrodružné duše k hledání “pokladů”. Blízkost Victoria Forest Park s typy na několik jedno- i vícedenních výletů i odlehlost místa od hlavních turistických tras patří mezi hlavní lákadla pro “turisty-objevitele”.

Kirwans Track

Dvoudenní trek začínající cestou kolem Waitahu River několik kilometrů za Reeftonem. Cesta nabízí k vidění pozůstatky starých zařízení ke zpracování zlatonosné rudy, zbytky lanové dráhy i tajemný opuštěný důl. Za většinu těchto lákadel může jistý prospektor William Kirwan který zde objevil zlato roku 1896. A třešničkou na dortu je krátký výstup na horu Kirwans Hill (1297m). Za jasného počasí jsou vidět hory Mt Cook a Mt. Tasman a celé okolí je jako na dlani.

Na trase jsou tzv. Back Country Huts / chaty na přespání. Musíte si předem zakoupit jednotlivé lístky nebo Annual Hut Pass za nocleh v informačním centru DOC.


Karamea

Je posledním městečkem na konci silnice směrem na sever s jediným přístupem od Westportu. Leží u bran do Kahurangi N.P. a je jižním koncem populárního Heaphy Tracku. Pro většinu návštěvníků je odpočinkovou stanicí pro načerpání sil před, nebo po absolvování tohoto dálkového pochodu.


Kahurangi National Park/Národní park Kahurangi

Donedávna nejmladší národní park, založený roku 1996 na 452.000 hektarech . Nekonečné lesy protknuté říčními údolími, pobřežní subtropický les a alpské skalničky na náhorních pláních, hory tyčící se do 1800 metrů. Najdete zde 570 kilometrů pěších stezek, divoké řeky jako stvořené pro rybáře, zkušené kajakáře i milovníky raftingu. Navíc tu jsou jedny z nejhlubších jeskyní světa – raději se do nich nepouštějte! Na území parku najdete více než polovinu novozélandských původních rostlinných a 80% ze všech alpských druhů. Ohromná plocha území relativně neznečištěného importovanými rostlinami.

Části území parku byly obývány Maory již od 14.století. Stezky skrze park se využívaly při hledání zeleného kamene/Greenstone . V roce 1846 se Charles Heaphy a Thomas Brunner stali prvními Evropany, kteří dorazili na západní pobřeží přes oblast parku.

Heaphy Track je tří až šestidenní trek (82km) patřící mezi Great Walks. Díky své popularitě, snadné dosažitelnosti a schůdnosti je velice frekventovaný. Stezka která původně fungovala jako spojující článek s oblastí kolem Karamea, byla v 19.století nejvíce využívána prospektory hledajícími zlato. Počátkem dvacátého století zarostla, aby se dočkala dalšího oživení v sedmdesátých letech , tentokráte již s určením pro pro turistické účely. Ti kteří chtějí absolvovat Heaphy Track, by si měli zajistit transport na začátek treku a pak z konce zpět, či zvolit Wangapeka Track k návratu. Track patří mezi Great Walks a lístky za nocleh se musí předem zakoupit v informačním centru DOC.

Wangapeka Track protíná Kahurangi National Park. Může být spojnicí k stezce Leslie-Karamea Track spojující Mt Arthur a Tablelands při absolvování okruhu parkem. Stezka dlouhá 52 km se dá ujít za tři, čtyři dny. Spolu s postranními treky vedoucími na okolní vrcholky se může lehce protáhnout o další den. Stezka překračuje dvě tisícimetrová sedla a byla vybudována v letech 1862 až 1869. Nezaměstnaní zlatokopové byli najmuti, aby vybudovali spojnici oblastí Nelsonu s West Coastem, kde bylo ve Wangapeka valley objeveno zlato. Ale nikdy se žádné vytěžitelné ložisko nenašlo. V roce 1929 byla stezka poničena během Murchinson zemětřesení, ale roku 1930 v rámci vládního programu podpory zaměstnanosti byla znovu opravena. Na trase jsou tzv. Back Country Huts / chaty na přespání. Musíte si předem zakoupit jednotlivé lístky nebo Annual Hut Pass za nocleh v informačním centru DOC.

Leslie-Karamea Track svou odlehlostí splňuje (obzvláště přes zimu) nároky trempů-samotářů, kteří vyhledávají nádherné kouty přírody, a neradi se o ně dělí s dalšími turisty. Ze severní strany se nabízí několik možností odkud začít. Buď od vesnice Upper Takaka (Takaka) nebo městečka Motueka. Cesta vede kolem řek Leslie a Karamea, na které najdete mělké jezero Moonstone Lake vytvořené sesuvem půdy během zemětřesení v roce 1929. Na jižním konci navážete na Wangapeka Track. Samotný Leslie-Karamea Track trvá tři čtyři dny, ale od jednoho konce silnice ke druhému šest až osm dní. Nabízí se tu několik možností k postranním trekům a rybáři se jistě nezapomenou informovat na podmínky chytání ryb. Na trase jsou tzv. Back Country Huts / chaty na přespání. Musíte si předem zakoupit jednotlivé lístky nebo Annual Hut Pass za nocleh v informačním centru DOC.

Mount Arthur (1795m) a okolní náhorní plošiny jsou výbornou příležitostí k jedno až dvoudennímu výletu. Údolí Cobb valley je nejlépe autem přístupnou částí parku, do jeho okolí se dá podniknout nespočet krátkých výletů a rybáři si také přijdou na své.


Farewell Spit a Puponga Farm Park jsou poslední výspou na severozápadě Jižního ostrova. Puponga Farm Park vznikl původně ze tří farem, které byly státem vykoupeny v letech 1973, 1981 a 1987 za účelem ochrany tohoto prostředí. Stopy po maorském osídlení, některé spojené s lovem ptáku Moa, jsou více než 700 let staré. Poloostrov Farewell Spit je nejdelším písečným útvarem na Novém Zélandu. V roce 1770 ho kapitán James Cook pojmenoval na Farewell Spit/Ostroh rozloučení, když z těchto poprvé opouštěl Nový Zéland. Studie z roku 1947 ukázala, že každoročně je k písečnému poloostrovu přidáno 3 400 000 kubických metrů materiálu. Něco z toho zůstane na mělčině kolem a část pak formuje majestátné písečné duny . V roce 1938 byla vytvořena ptačí rezervace a na počátku sedmdesátých let byl přemístěn divoký skot. Od té doby je poloostrov od něj osvobozen. Sláva Spitu pochází od jeho ptačích obyvatel. Bylo napočítáno přes devadesát druhů jeho rezidentů. Nejdůležitější jsou brodící ptáci. Pokaždé během podzim v severní hemisféře opustí tundru Sibiře stovky tisíců ptáků svá hnízdiště a po 12 tisíc kilometrů dlouhé pouti mnoho z nich přistane v oblasti Farewell Spitu.

V okolí Farewell Spitu a farmy se dá absolvovat několik pěkných krátkých treků. Na samotný Spit je vstup zakázán; smí se pouze asi dva kilometry do nitra poloostrova. Dále se nalézají hájená hnízdiště. Přímo do srdce poloostrova vás zavede jedna ze dvou firem organizujících výlety k hnízdištím (s povolením DOC). Obě společnosti začínají projížďku v Nelsonu, ale je možné se domluvit, že vás neberou po cestě. Vzhledem k neustále se měnícímu přílivu a k závislosti těchto poznávacích výletů na něm neexistuje pevný čas odjezdu. Ten se denně mění podle doby, kdy je odliv, a kdy tedy existuje možnost jet po pláži.


Pupu Springs se nalézají pár minut jízdy za městečkem Takaka směrem na Collingwod. Tyto prameny vyvěrají u písčitého podloží dvěma velkými a mnoha menšími prameny. Jejich voda je údajně nejprůzračnější na světě hned za vodou pod polárními ledovci. Placatící se pstruhy můžete zdálky pozorovat šupinku po šupince, tak je ta voda čirá.

Takaka, malé městečko u Abel Tasman N.P. se nachází u Golden Bay. Je ideální základnou k objevování severního cípu Jižního ostrova. V jeho blízkosti se naleznete mnoho turistických stezek, odsud denně jezdí autobusový spoj k začátku Abal Tasman N.P.


Abel Tasman National Park/Národní park Abel Tasman

Nádherný kout přírody, po většinu roku protkaný slunečními paprsky, s mnoha plážemi z jemného písku. Pobřežní vody jak stvořené pro koupání, potápění a plavbu v kajaku. Díky své oblíbenosti je přes letní období přelidněný, a proto se hodí sem zavítat mimo hlavní sezónu . Pobřežní stezka parkem patří mezi Great Walks. Cesta z jednoho konce na druhý je dlouhá 51 km, a dá se ujít za dva až tři dny. Při spojení s půjčením kajaku nebo jen se sluněním na pláži počítejte s nějakým tím dnem navíc. Přespání v chatách se musí předem zamluvit pro období letní sezóny (1.10. až 30.4.). Alternativou je stanování. Tento track patří mezi Great Walks a lístky za nocleh nebo stanování se musí předem zakoupit v informačním centru DOC.

Vnitrozemský trek má několik variant. Stezka vede po vrcholcích, parkem s nádhernými výhledy na Tasman a Golden Bay (2 až 3 dny). Dá se jít okruh z Takaka . Autobusem se dopravit z Takaka k Wainui Bay , projít pobřežní track, vystoupat ke Castle Rock Hut (úžasný výhled) a vrátit se přes Rameka Track do Takaka.

Na trase jsou tzv. Back Country Huts / chaty na přespání. Musíte si předem zakoupit jednotlivé lístky nebo Annual Hut Pass za nocleh v informačním centru DOC.