Hastings

Národní park Te Urewera, Lake Waikaremoana Track

Morere a město Gisborne

East Cape, hora Hikurangi

Sady, vinice, slunce nad hlavou, architektonický styl Art Deco – to jsou jedny z poznávacích znaků oblasti kolem zálivu Hawke Bay s městy Napier a Hastings. Dáme - li se dále na sever, dorazíme do městečka Wairoa, vstupní brány do Národního parku Te Urewera. Horké léčivé prameny nalezneme v Morere, navíc s jedním z mála dochovaných zbytků původního deštného pralesa s palmami nikau. Město Gisborne pak leží na křižovatce na cestě k East Cape. Zde se silnička klikatí málo obydleným malebným krajem s částečně dochovanou maorskou kulturou a nádhernými plážemi.


Hawke‘s Bay

Přístavní město Napier je největším městem v Hawke’s Bay. Jeho výhodná přímořská poloha, největší světová “sbírka” domů ve stylu Art Deco a nabídka lahodných vín z okolních vinic lákají k zastavení.

Za dnešní vzhled města vděčíme ničivému zemětřesení ze 3.února 1931, kdy 258 lidí přišlo o život. Tehdy během dvou a půl minut srovnalo zemětřesení o síle 7,9 stupňů Richterovy stupnice město se zemí a zkázu dokončil požár. Celé město se pak znovu vystavělo v tehdy populárním stylu Art Deco. Země se zvedla o dva metry, přibylo tři sta čtverečních kilometrů země, která pak nabídla mnoho prostoru k expanzi .Například dnešní letiště leží na tehdejším dně zálivu.

Za prohlídku stojí Hawke’s Bay Aquarium, jedno z nejlepších mořských akvárií v zemi.

O víkendu je zde poměrně bohatý noční život a v hospodách hrají živé kapely verze populárních hitů.


Hastings , bývalý rival Napieru, dnes s jistotou spící město. Jakmile se zavřou obchody, jako by centrum vymřelo. Město je obslužným centrem sadařů a v hlavní ovocné sezóně se sem sjíždějí sběrači jablek z celé země i ze zahraničí. Od února do dubna bývá většina levných ubytování obsazena právě sběrači ovoce. Také Hastings byl poničen zemětřesením, proto zde můžete najít několik dalších ukázek stylu Art Deco. Ale nejlépe je vydat se z města pryč směrem na Havelock North k posvátnému vrcholku Te Mata Peak (399m). Dá se na něj vyjet autem a nabídne paroramatický výhled na celý záliv Hawke’s Bay a hluboko do vnitrozemí.

Velkou kolonii terejů můžete spatřit u Cape Kidnappers. Dostanete se k němu po pláži z obce Clifton (dvě hodiny chůze jedním směrem). Přístup je závislý na odlivu, proto si předem zjistěte čas přílivu. Pláž vede podél skal a pak před vodou není úniku!

K odpočinku a surfování na vlnách moře můžeme doporučit pláž u Waimarama a pláž Ocean Beach.


Cestou na sever z Napieru do Gisborne

Z Napieru pokračuje silnice na sever podél pobřeží. Vlnitá cesta plyne travnatou kopcovitou krajinou s pastvinami pro dobytek a ovce. V půlce cesty do Wairoa uvidíme nejvyšší železniční most v celé AustralAsii z roku 1937 – pilíře se tyčí 95 metrů nad hladinou řeky. V městečku Wairoa jsou turistické informace, ubytování a možnost nákupu před odbočkou k národnímu parku Te Urewera. K jezeru to je ještě sedmdesát kilometrů, napůl po prašné cestě.

Te Urewera National Park/Národní park Te Urewera

Lake Waikaremoana Track patří mezi Great Walks a mezi Novozélanďany je velice populární. Původní prales s impozantními stromy – velikány a nádherný výhled na jezero patří k jeho přednostem. Úsek k první chatě vede prudkým stoupáním na nejvyšší horu v okolí jménem Pukenui vysokou 1177 m, odtud je nádherný výhled na jezero. Cesta vede opravdu pralesem, tohle je jedna z oblastí kde osadníci nestačili tisíciletou přírodu zničit. Kapradiny vysoké i několik metrů a ohromné možná i tisíc let staré listnaté stromy dotýkající se nebes s kmeny o průměru několika metrů a vysoké několik desítek metrů. Les je hustě zarostlý, na zemi leží mnoho popadaných trouchnivějících velikánů porostlých mechem a drobnými rostlinami. Konec tracku nekončí na stejném místě jako začíná, buď se musí zvolit lodní doprava zpět (je nutno ji předem zamluvit) nebo po štěrkové silnici kolem jezera jet/jít dalších 18 kilometrů do osady Aniwaniwa a pak ještě daších x kiometrů k začátku tracku. (Stopaře varuji, že cesta není rušná, a i ve špičce zde projede jen pár aut za hodinu.)

Tento track patří mezi Great Walks a lístky za nocleh se musí předem zakoupit v informačním centru v e Wairoa nebo u Waikaremoana Lake.

Pro ty co nechtějí jít celý track nebo si naopak chtějí prodloužit pobyt se dá doporučit krátký výlet k jezera Waikareiti – ráji to pro rybáře na jezeře obklopeném jen a jen lesem. Dá se tam pronajmout pramice od DOC a na druhém břehu je chata na přespání.


Z Wairoa po necelé hodince dorazíte k horkým léčivým pramenům v Morere. Voda tu má podobné účinky jako v lázních ve Wiesbadenu. Prameny byly využívány po staletí místním kmenem Kahungunu a od roku 1889 také evropskými osadníky. Navíc to je jedna z posledních a možná nejlepších ukázek původního deštného tropického pralesa s nikau palmami. V areálu lázní se nabízí k procházce tříhodinový Mangakawa Track s cestou na kopec s vyhlídkou na okolí a pak zpět kolem údolí potoka obklopeného palmami a kapradím - lze jen doporučit.


Město Gisborne se zapsalo do historie prvními kroky posádky lodě kapitána Cooka po půdě Nového Zélandu. Právě zde v říjnu roku 1769 vystoupili na pevninu a ihned se dostali do prvního konfliktu s Maory, několik jich zabili a rychle odpluli. Kapitán Cook záliv nazval Poverty Bay (poverty – chudoba) a poznamenal si: “ Z toho co jsme potřebovali, jsme nezískali ani jednu položku, kromě trochy dřeva na podpal.”

Město je další zastávkou na cestě s možností ubytovat se a doplnit zásoby jídla v supermarketu. V oblasti žije poměrně hodně maorských obyvatel – zde máte jednu z přirozených možností poznat jejich životní styl.


Cestou k East Cape je pár míst hodných zastavení - Tolaga Bay s nejdelším přístavním molem na NZ a kousek dál je také Cooks Cove, místo kde kapitán Cook přistál. Každý rok po narození jehňat je přístup uzavřen vzhledem k tomu, že se musí projít ovčí pastvinou a mladá jehňátka se nesmí vyrušovat. U vesnice Ruatoria se dá odbočit doprava a jet podél řeky Tapuaeroa asi dvacet kilometrů k hoře Hikurangi (1754 m). Výstup nahoru trvá tři-čtyři hodiny po farmářské cestě k chatě, kde se dá přespat, a nejmíň další hodinu na vrchol hory. Hora je pro Maory posvátná, a asi proto sto metrů pod chatou vytvořili nádherné sochy. Deset řezbářských kousků, nejvyšší socha je asi čtyři metry vysoká.

Klikatá silnička pokračuje do Te Araroa. Odtud se odbočí doleva a po prašné cestě dojedete k nejvýchodnějšímu majáku na světě. Je tam pěkná pláž, kde je sice zakázáno nocovat ... ale dá se. Po cestě do Whakatane můžete odbočit a navštívit malebné místečko u moře s názvem Lottin Point (pěkná pláž na klidném místě). Kolem silnice je k vidění několik pěkných maorských společenských domů s Marae (Marae se říká ploše před společenským domem a zahrnuje i průčelí domu s ozdobnými řezbami a sochami).